Přestože Čínský ministr zahraničí Wang Yi znovu prohlásil, že se Peking nepřidá v rusko–ukrajinském konfliktu ani na jednu stranu, může se zdát, že dosud váhavý postoj Číny k válce na Ukrajině začíná pozvolna směřovat ve prospěch Ruska.

Peking na zasedání Rady bezpečnosti OSN vyzval západní země, aby přestaly dodávat Ukrajině zbraně a další vojenský materiál a neuvalovaly další sankce proti Rusku. Podle čínské diplomacie totiž dodávky zbraní a sankce vedou místo řešení situace naopak k její eskalaci.

„Čínská strana hraje konstruktivní roli při usnadňování mírových rozhovorů. Za současných podmínek je nutné dávat si pozor na pokusy vnějších sil zatáhnout sousední země do konfliktu velmocí a jejich hrozby vůči každé zemi, aby si vybrala stranu," prohlásil Wang Yi.

Většina ze třicítky zemí NATO si totiž jednu stranu vybrala a jako důkaz své podpory od začátku ruské invaze poskytuje Ukrajině zbraně, mezi nimiž jsou protitankové střely, tanky, drony či systémy protivzdušné obrany.

Podle čínského zástupce v Radě bezpečnosti OSN Dai Binga má mezinárodní společenství spolupracovat na tom, aby Kyjev a Moskva opět usedly k mírovým jednáním. „Mezinárodní komunita by se měla zasadit o to, aby se Rusko a Ukrajina vrátily k jednacímu stolu," prohlásil na zasedání Rady bezpečnosti Dai Bing.

Čína odsuzuje dodávky zbraní, které Západ posílá ukrajinské armádě, stejně jako protiruské sankce. „Zásobování zbraněmi nebo uvalování sankcí ten problém nevyřeší, povede jen k eskalaci a rozšiřování konfliktu. Lidé na Ukrajině a v dalších rozvojových zemích nemají žádný důvod k tomu, aby platili za geopolitické soupeření," doplnil Dai Bing na bezpečnostní radě OSN.

Podle slov ministryně obrany Jany Černochové již česká vláda poskytla Ukrajině vojenský materiál za více než 3,5 miliardy korun. Černochová také nedávno prohlásila, že navrhne vládě další dodávky za 600 až 700 milionů korun. Jinými slovy zbrojit, zbrojit a zbrojit.

Předseda kontrolního výboru Sněmovny a člen výboru pro obranu Radovan Vích (SPD) je například toho názoru, že čím více zbraní budeme Ukrajině dodávat, tím více bude mrtvých. Také se domnívá, že to bude mít vliv na vyšší inflaci, cenu pohonných hmot, energií a potravin. „Pokud další poskytování pomoci Ukrajině, tak pouze ve formě humanitární pomoci. Je potřeba pokračovat urychleně v mírových rozhovorech, a nikoliv konflikt dále eskalovat formou dodávek zbraní,“ prohlásil Vích.

Bývalý poslanec a diplomat Milan Šarapatka dokonce považuje dodávání zbraní za bezohledné přilévání oleje do ohně bratrovražedné války, ve které Ukrajinci zabíjejí Ukrajince za asistence Ruska na jedné a Západu, především USA, Polska a nás na straně druhé. „Je otázkou, čí zájmy paní ministryně hájí. Zájmy naší republiky to asi nejspíš nejsou. Buď dodáváme Ukrajině zastaralý šunt a ten jim moc nepomůže, nebo jim posíláme funkční moderní zbraně, a tím likvidujeme vlastní obranyschopnost,“ řekl Šarapatka.

Ať už si o dodávání zbraní a vojenského materiálu můžeme myslet cokoli, na diplomatická jednání a úsilí vedoucí ke znovunastolení míru bychom zapomínat nikdy neměli. Neboť mír je stav, kdy mezi lidmi, skupinami a státy nevládne nenávist a konflikty mezi nimi nevedou k hromadnému násilí. Za zmínku by stálo si připomenout definici míru podle Ottova slovníku, který praví, že mír je požehnaný a blahodárný stav tichosti a dobré vůle mezi lidmi, národy a státy jakožto opak sporů a války.